Ahoj,
jsem český zpěvák Marthy a natočil jsem svoji první desku v životě. Jmenuje se 1985 a svoji náladou se přibližuje některými skladbami právě 80. létům.
Jak taková deska vznikla?
Mám možnost všechny nástroje nahrát sám a hlavně to mohu udělat doma, protože mám proto poměrně dobré vybavení. Ale nemám k tomu know-how, abych uměl dobře míchat a profi vybavení, jaké má studio. A také tam nemám člověka, který by řekl „hej Marthy, nedáme tam raději tohle nebo tohle“? Většina nástrojů, které na desce jsou, jsem nahrál doma, pokud se jedná o party klavíru, kláves, bicí.
Osobně nejsem přítel škatulkování a nikdy jsem nepochopil, proč se lidé dobrovolně omezují na jeden žánr. Dle mého názoru se ochuzují o spoustu dobrého a to defacto ve všem. V cestování, v jídle, ve filmech, oblékání anebo právě v hudbě.
Proto i moje deska zní dle toho co mám rád. Je v ní rock, trochu country, ale zároveň i trochu diska a popu.
Původně to měla být čistě rocková deska, protože rock je mému srdci nejbližší. Ale některé songy prostě rockové být nemohly a nechtěl jsem je na sílu aranžovat tak, aby tak zněly. Měl jsem aranžmá hotové pro všechny písně a právě moji nechuť ke škatulkování nakonec deska vyjadřuje.
Jelikož je to moje první deska, tak obsahuje i písně, které jsem napsal i jako kluk. Kupříkladu píseň Správnej směr jsem napsal, když mi bylo 16. Pak asi ve 25 jsem napsal text a nakonec to nedávno celé předělal a finální verze je na desce.
Digitální doba je píseň, kterou jsem napsal v Dubaji na pláži, protože jsem poslouchal pár současných pop songů a strašně mi vadilo, jak to zní, jak je to účelové a bez sdělení. Je to vlastně takový protestsong. A natočili jsme ji s Borisem jako úplně první píseň z celé desky. Měla hodně různých podob během toho, kdy jsem ji aranžoval a tu finální jsem zkomponoval asi dva dny předtím, než jsem šel do studia a kytarové sólo vymyslel až ve studiu.
Úplně poslední píseň na desce je Kdo jsem já. Je to nejmladší píseň z desky, napsal jsem ji už během natáčení ve studiu a na desce původně měla být jiná skladba, kterou jsme nakonec ani nedotočili. Možná se ale objeví na mé další desce.
A která píseň mě osobně baví nejvíc? Jednoznačně Ticho a tma. Je to píseň, kterou jsem napsal pro někoho blízkého, abych vyjádřil pochopení pro člověka, trpící depresí. Abych dal najevo, že si myslím, že vím, jak se cítí. Je to poměrně dlouhá píseň, kde je nejen kytarové sólo, ale i flétna.
Je to píseň, kterou jsem nenazpíval ve studiu. Resp. nazpíval, ale ty stopy nebyly použity. Když jsem doma poslouchal to, co jsme nahráli, chyběly mi v tom emoce. Dal jsem si v noci láhev vína a nazpíval to v noci doma, Boris to vyčistil a na desce je právě „domácí“ verze, se kterou jsem spokojený.
Čas odejít byla píseň, ke které jsem neměl aranžmá a původně jsem ji chtěl natočit jen s klavírem. Ale ani mně ani Borisovi se to nelíbilo, tak jsme nahráli rytmiku, kytaru, basu a pak akustické kytary a zpěvy a byla tu taková trochu country píseň, která nás oba bavila. Aby to mělo ten country sound, tak jsem do jistých partů použil i Telecastera, kterého mi zapůjčili Kytary.cz, za což jim ještě jednou děkuju.
Každá píseň má svůj příběh. Každá je o někom, kdo vstoupil nebo vystoupil z mého života, nebo o těch, kteří v něm pořád jsou a doufám, že budou.
Mimochodem píseň Pokorná Petra se původně jmenovala Pro Petru a je to píseň, kterou dost aranžoval Boris. Udělal tak zásadní změny, že jsem musel přepsat i text vč. refrénů. Mimochodem původní refrén můžete slyšet jako ten úplně poslední, kde je jen s pianem a orchestrem.
Když jsem točil singl Virtuální nic, tak jsem se snažil vytvořit českou píseň, která bude znít světově. Dle současně znějícího popu. Nevím, jestli se mi to povedlo nebo ne, protože co člověk to názor. Ale kupříkladu TV Óčko mi řeklo, že to do jejich programu nesedí. A když se mě moje ségra zeptala, co mi přinesl přímý přenos a rozhovor v pořadu MIXXER, tak jsem ji řekl, že hodně. Že jsem si uvědomil, že nemám dělat hudbu takovou, která je trendy a abych se někomu zalíbil. A právě proto jsem tu desku natočil dle svého a song Virtuální nic jsem předělal do punkrock verze.
Píseň 1985 vznikla trochu ze srandy. Je asi jasné, o kom je a že je to vlastně takový hold někomu, kdo v 80. letech byl velice úspěšný a vlastně pořád je. Použili jsme analogové synťáky, které byly v 80. letech používány jako v ČR, tak v zahraničí, a hlavně přechodové bicí neboli „tomy“, které byly pro tu dobu v naší zemi kultovní.
Kudy dál je píseň, kterou jsem kdysi napsal, protože jsem kolem sebe měl lidi, kteří zápasili s depresí, neměli chuť a motivaci do života a dost často přemýšleli o tom, že tu být nechtějí. Zjistil jsem tehdy, že ne vždy pomáhá někoho neustále litovat, ale je potřeba ho nakopnout, dát mu pevný řád a hlavně vzbudit chuť do života a třeba aby vám dokázal, že na to má. Že to není srab. Kytarové sólo, většina zpěvů kromě toho hlavního – to všechno je nahrané u mě doma. Ve studiu jsme natočili pouze znovu akustiky, protože u mě doma dobře nezněly a nazpíval jsem hlavní zpěv. A myslím, že jsem znovu nahrál i basu. Ale vše ostatní, včetně bicích jsem dělal doma.
Rozbij atom je poměrně složitá píseň, která není úplně pro každého, ve smyslu, že ne každý ji bude rád poslouchat. Poměrně dlouho startuje a graduje a chce čas a klid, aby ji člověk mohl pochopit. Je to jediná píseň na albu, kterou jsem nenapsal. Slova napsal Jarda Noga a hudbu také, ale tu jsem poměrně hodně překopal a dosadil tam svoje party. Mimochodem i kytarové sólo na konci je nahrané u mě doma a ve studiu prohnané přes jiný aparát.
Příběh o nás je příběh o nás 😊 Původně to byla píseň o tom, jak spolu dva lidé nemohou být a rozešli se a jeden je hodně zklamaný. Ale byl to tak strašně depresivní text, že to nešlo použít. Navíc se potom svět otočil a příběh pokračoval s druhou šancí a tak jsem tu píseň přepsal. To, že to nevydrželo je ale slyšet v písni Čas odejít.
Deska je distribuována na všech digitálních platformách. Vyšla i ve velmi omezené míře na CD a v přípravě je vinyl.
V současné době už připravuji novou, kterou bych chtěl vydat během příštího roku.
Marthy
Český zpěvák, skladatel, textař a multiinstrumentalista
